Stavebnice Schuco Modul Electronic B (6172)

Stavebnice Schuco Modul Electronic byly vyráběny na přelomu 80. a 90. let v divizi Schuco Experimentier-Technik pod mateřskou firmou Georg Adam Mangold GmbH & Co. KG. V současné době bohužel již divize vyrábějící vzdělávací a technické stavebnice (elektronika, chemie, fyzika) neexistuje a značka Schuco se (v rámci koncernu Simba Dickie Group) soustředí téměř výhradně na prémiové sběratelské modely. Ještě je vhodné upozornit na častou mylnou záměnu zcela odlišných firem (značek) Schuco a Schüco.

V roce 1989 představila společnost Schuco se svou modulární řadou elektronický systém, kde jsou součástky připájeny na desky plošných spojů (moduly) a propojovány kablíky. Podobný koncept již v roce 1981 představila společnost Philips se svou řadou ET. Původní podoba těchto systémů pochází z experimentálních stavebnic japonského výrobce Gakken. Ty byly v Německu nabízeny pod různými značkami, například ITT Hobby Kits, Lindy a Neckermann.

Při svém uvedení na trh v roce 1989 představoval katalog Schuco tyto sady:

Modul Electronic B (6172): Základní sada se 2 moduly (A a B).
Modul Electronic C (6173): Základní sada se 3 moduly (A, B a C).
Modul C (6283): Rozšiřující sada (modul C) pro přechod z verze B na verzi C.
UKW-Modul (6381): Doplňková sada pro stavbu VKV (FM) rádia.

V roce 1991 přišel na trh Modul D: Rozšiřující sada 6284 pro přechod z verze C na verzi D. A „minimalistická“ sada 6384.

Modulární systém Schuco přinášel tyto výhody:

V hlavní jednotce je pevně instalováno pouze několik komponentů (potenciometr, měřicí přístroj, červená LED, tlačítko, reproduktor a přihrádka na baterie). Zelená LED dioda indikuje, zda je provozní napětí zapnuto pomocí posuvného spínače. Nad konektory se nachází zdířka pro případní napájení ze zdroje.
Zbývající komponenty jsou uspořádány ve funkčních skupinách na modulech A, B, C, D a UKW (VKV). V principu je také možné vyrobit vlastní moduly s dalšími komponenty.
Moduly jsou po zasunutí do hlavní jednotky automaticky napájeny, čímž se ušetří propojovací kablíky a současně jsou moduly chráněny před přepólováním neboť je lze zasunout pouze jedním směrem.
Polovodiče na modulech jsou obvykle zapojeny s vhodnými rezistory, což eliminuje potřebu dalšího zapojení. Tyto rezistory však lze často obejít nebo měnit jejich hodnotu zapojením do série.
Díky chytrému uspořádání modulů ve dvou vodících (napájecích) lištách obvykle postačí nejkratší kablíky o délce 8 cm. Maximální požadovaná délka kablíku je 30 cm.

K napájení slouží 6 baterií typu C/LR14 nebo bylo možné dokoupit napájecí zdroj 6155 (9 Vss, 350 mA), případně pokud se nepoužívají žádné moduly D, tak stačil i zdroj 6150 (9 Vss, 150 mA).

Hlavní jednotka obsahuje také křemíkovou diodu jako ochranu proti přepólování, pomalou pojistku 0,8 A a vyhlazovací elektrolytický kondenzátor 470 µF.

Kontakty na modulech a hlavní jednotce jsou označeny po sobě jdoucími čísly. Propojování se řídí jednoduchými pokyny. Například: A 12 – A 16 znamená, že kablíkem propojíme svorky 12 a 16 na modulu A. Kontakty dalších modulů jsou označeny odpovídajícím způsobem B, C, D a U. Hlavní jednotka má předponu P. V obvodech se dvěma moduly D se tyto nazývají DL a DR (levý a pravý).

Moje stavebnice je Schuco Modul Electronic B (6172) a obsahuje:

Hlavní jednotku,
moduly A a B,
propojovací kablíky,
senzory světla a vodivosti a
obsáhlý návod.

Hlavními prvky modulu A jsou bipolární tranzistory a integrovaný obvod nf zesilovače, zatímco u modulu B je to logický integrovaný obvod se 4 hradly typu NAND a FET tranzistor. Podrobnější informace včetně schémat najdete v návodu.

Stavebnice se v době uvedení na trh prodávala za 159 západoněmeckých marek a možná i to přispělo, že se modulární systém Schuco tolik nerozšířil.

Ke stažení: návod (německy)